cizi's blog

.. střípky z mého života

V Českých Bu(ráko)dějovicích by chtěl žít každý

V Českých Bu(ráko)dějovicích by chtěl žít každý
V Českých Budějovicích by chtěl žít každý. Tak tuhle větu jsem vždycky slyšel od kolegů v práci, především v Praze. Ano, podle Járy Cimrmana to tak je, ale ve skutečnosti situace tak růžová není. Abych uvedl věci na pravou míru. I já jsem se tu mezi řepákama narodil a do svých 26 let žil, pak jsem se přesunul na druhu, severnější, část ČR a to konkrétně do Prahy, kde jsem si v prvních pár měsících připadal jako v jiném světě.  Lidi se tam na ulici usmívali, měli sice na spěch, protože v Prahééé se přece jen maká a žít se tam přece nedá, ne?! Vůbec divný bylo když jsem tam jako řepák stál a hledal kudy kam jet MHD a přišel za mnou tamní občan a zeptal se mě, zdali nepotřebuji pomoc. No, to jsem se málem po….. oni si tady pomáhají, když vidí někoho, kdo tápe? Z toho žiji do dnes, protože u nás v Českých Bu(ráko)dějovicích je problém i pozdravit, když někam přijdu. Abych uvedl konkrétní příklad a neházel na to krásné jihočeské město jen špínu, tak Vám doporučuji si zajít třeba do sauny, nebo páry na plovárně. Když budete mít štěstí a plovárna bude zrovna otevřena a zaparkujete, vejděte do sauny/páry a pozdravte. Ze 6ti lidí Vám možná odpoví 2 a to budou ty kterým je tak 55+, zbytek bude čumět, co se to sakra děje. Dalším příběhem je nákup, myslím, v Globusu. Nakupoval jsem v pracovní  den ráno nějaké občerstvení do práce a říkám paní za pultem „Dobrý den, mohl bych poprosit cca 10 ks dortů s sebou do krabice?“ A ona mi to řekla: „Když jste tak hezky poprosil, tak není problém.“ Zprvu jsem to moc nepochopil, ale pak mi sdělila, že někteří neumí ani pozdravit, natož poprosit! Uznejte sami, není to přátelské město? V Českých Bu(ráko)dějovicích by chtěl žít každý

No, abych tak pokračoval tak po Praze jsem se přesunul na jižní polokouli a to konkrétně do Sydney (pozn.: no worries land). Je jasné, že tady se asi nedá srovnávat, lidi zde žijí pokojně, protože se tu přece mají daleko, daleko lépe, mají spousty peněz a hezkou přírodu, oceán, tak musí být šťastní. Ano, dost možná je to jedna strana mince, ale oni taky dost makaj! Například když jdete na pláž, jsou tam plavčíci, kteří dohlíží na surfaře a plavce, ovšem pozor, teď to přijde, dělají to zadarmo ve svém volném čase po odpoledních, volnech a víkendech. Tohle by u nás nikdy nefungovalo, určitě ne v měřítku jako tam. To, že si tam lidí na ulicích pomáhají, zdraví se a usmívají k té zemi patří. Těžko se mi to tam opouštělo. V Českých Bu(ráko)dějovicích by chtěl žít každý

Nicméně zpět do Burákovic mě přivedla až otázka zdali koupit bydlení v Praze nebo se vrátit zpět na jih. Cena a rodinná situace nás zavedla zpět na jih, tedy téměř, nebydlíme přímo v ČB, ale jsou naším denním chlebem. Nikdy dřív mi nepřišlo, že by se tu dospělí lidi chovali jinak než kde jinde. Po tom co jsem zažil za těch cca 6 let mimo jsem si toho začal všímat. Burácký chování mezi lidmi je jedna věc, ale ono to přešlo i na silnice. O tom se dá dohledat spousty článků, jak kvalitní jsem řidiči, ale abych to shrnul:

  • u nás se jezdí především na oranžovou, protože když svítí zelená, čeká se na zelenější, když padne oranžová tak to najednou jede, nejvíce to jde když už z oranžové přeskočilo na červenou
  • v zásadě nikdy nikoho nepouštíme, protože když je někde kolona, tak těch dalších 10 sekund by nás zabilo a pokud už někoho pouštíme, tak jen tehdy když se nehodí nebo to jen znepřehlední dopravní situaci
  • jezdíme sami jen v dieselových autech a čím jsou větší, tím je to lepší, protože jen tak můžeme převést co nejvíce kubíků vzduchu z místa A do místa B
  • vjíždění do křižovatky, když už se tam nevejdeme, aby nemohl jet už nikdo
  • připojování pomocí připojovacího pruhu, tady asi nikdo nechápe, každý se vždy cpe do pruhu hned na začátku připojovacího pruhu, asi neví, že by měl dojet na konec, kde by to mělo vytvořit zip

V Českých Bu(ráko)dějovicích by chtěl žít každý
Na obranu musím říct, že se tomuhle myšlení za volantem snažím vyhnout, ale přiznám se, že ono je to občas těžké. Totiž když máte na své 1 km dlouhé cestě 8. semafor na kterém Vám zase padá červená, těžko se zastavuje. Nicméně s tím souvisí trochu i to pouštění, protože jak je člověk znechucený dopravou a už chce z toho provozu vypadnout, tak má prostě klapky a sere na všechno. Místní vohnouti, kteří řeší dopravní infrastrukturu jednosměrkama, přidáváním semaforů a pruhů pro autobusy tomu nepomůžou už vůbec. Nedávno mě zaujal tento článek https://www.budejckadrbna.cz/zpravy/spolecnost/16486-glosa-budejce-nejnegativnejsi-mesto-v-republice.html, který je sice pravdivý, ale mělo by se myslet i na věc druhou. Je sice fajn,že se všude dělají rekonstrukce, ale že už půl roku musím jezdit na Pekárenskou objížďkou z Rudolfovské, kde svítí zelená doleva asi tak 8 sekund a následně je při odbočení doprava další semafor, mi smysl moc nedává. Jako jo, cajk, ať udělají nové mosty, opraví silnice, ale musí se u toho trochu myslet a tu dopravu pustit někde jinde.V Českých Bu(ráko)dějovicích by chtěl žít každý

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0.0/5 (0 votes cast)

, , ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>


Technologie

Běžím na

Přátelé
XHTML
CSS
JavaScript
AJAX
php
MySQL
WordPress
Ugesi (WordPress Theme)
Dovolená Austrálie
australia-online.cz